Nízkoenergetické domy budoucností českého stavebnictví?

15.4.2012 - Nízkoenergetické stavby nejsou jen trendem posledních let, ale především budoucností evropského stavebnictví. Novela směrnice Evropského parlamentu přikazuje členským státům Evropské unie, aby všechny nové budovy postavené po roce 2020 měly téměř nulovou spotřebu energie. Konkrétní definici a číselnou úroveň "téměř nulové spotřeby" si stanoví každý stát.

Developerské a stavební firmy budou muset nové předpisy respektovat. Kdo nezaváhá a začíná se na změny připravovat již nyní, získává náskok před konkurencí. Úsporným budovám nahrává i neustálé zvyšování cen energií a tepla, protože se čím dál více lidí zajímá, jak ušetřit rodinné finance. Ne každý je však ochoten zaplatit za nízkoenergetickou stavbu odpovídající cenu, která přitom není o mnoho vyšší. Stále totiž chybí potřebná osvěta.

Ač se počáteční vyšší náklady na pořízení nízkoenergetického domu či bytu vrátí ve formě úspor na vytápění a celkový provoz, o službě životnímu prostředí ani nemluvě, lidé v Česku dosud nejsou příliš zvyklí přemýšlet nad bydlením jinak než z pohledu aktuální kupní ceny bytu. Kupující by se měli více zajímat o celkovou finanční náročnost objektu na provoz. Tedy o množství energií potřebných na vytápění, ohřev vody a osvětlení a o odpovídající náklady.

Například společnost YIT Stavo, která v Praze staví nízkoenergetické bytové projekty, nechala zpracovat konkrétní výpočty. Její klienti tak získají jasnou představu, kolik mohou uspořit. "Pozorujeme, že se na energetickou náročnost a s ní spojené provozní náklady dotazuje stále více zájemců o nové bydlení. Pro klienty proto u každého našeho bytového projektu zpracováváme tzv. energo brožuru, ve které naleznou detailní informace jak o stavebních aspektech, tak i o konkrétních finančních úsporách. Bývají velmi mile překvapeni, protože většina nemá přesnou představu, jak moc mohou bydlením v nízkoenergetické budově vlastně ušetřit. Nechali jsme odbornou firmu spočítat a porovnat výdaje na vytápění a ohřev vody v bytě z našeho projektu KOTI Hájek a v panelovém domě postaveném před rokem 1980. Výsledkem je, že v panelákovém bytě o 44 m2 obyvatelé ročně zaplatí 17.656 Kč a v novém bytě o velikosti 48 m2 v KOTI Hájek pouze 6.101 Kč. Roční úspora tak činí téměř 12.000 Kč a z rodinného rozpočtu domácnost vydá o celých 963 korun měsíčně méně," vysvětluje na konkrétním příkladu Dana Bartoňová, obchodní a marketingová ředitelka společnosti YIT Stavo.

Odborníci se shodují, že propracovaná osvěta v Česku zatím chybí. Například ve Finsku je nízkoenergetické bydlení standardem. Běžné je mít mechanickou ventilaci s rekuperací vzduchu, která mění vydýchaný vzduch za čerstvý a využívá systém zároveň k vytápění. Narozdíl od západních a severských zemí, kde je poptávka po úsporných stavbách několikanásobně vyšší, se u nás tento trend prosazuje pozvolna.

Lucie Mazáčová